„Nechodit k volbám se toleruje, ale nechodit do práce je velký prohřešek. Kdybyste si měla vybrat, vedle koho budete bydlet, člověk, který nechodí k volbám, vám nevadí, u člověka bez práce ale zbystříte. Veřejné angažmá je něco, co se bere jako věc navíc. (…) Když někdo vstoupí do strany, říkáme si, že mu asi jde o moc, když je někdo v nějakém sdružení, máme pocit, že je to aktivismus, což považujeme za špatně rovněž.“
„Ale myslím si, že tohle je jediná cesta. Překonat svůj pohled jednotlivce, svou individuální spotřebu a hledat někoho, komu záleží na tom samém, na čem mně. A pojďme s tím něco dělat. Může to být to, že chceme mít čistý trávník před domem, že chceme, aby autobus, který vozí naše děti do školy, jezdil častěji než jednou za hodinu, cokoliv… Jakákoliv angažovanost, nemusí být nutně politická ani klimatická, jakákoliv forma zájmu o věci, které nás přesahují, je dobrá.“
@Mac_CZ V čem je podle tebe problematické, když se lidi „angažují“, tedy podle definice z toho textu zajímají i o jiné věci než výhradně o svůj prospěch?
@zoul Pokud někdo něco chce, tak to má udělat. Ne obtěžovat jiné lidi, aby to udělali za něj. Třeba zdà se mi, že jezdí málo autobus. Tak koupím autobus a zaplatím řidiče. Nezačnu angažovaně obcházet sousedy, že by měl častěji jezdit autobus.
@Mac_CZ Díky! „Angažovat se“ podle mě často znamená právě to, že se zvednu a něco udělám. Pokud se ale bavíme třeba o právech zvířat nebo svobodě softwaru, je jasný, že tam se „zvednout a udělat“ nemůžu – nebo aspoň ne vždycky – a musí nastoupit to přesvědčování. (Které, pokud je ho moc, může někomu lézt na nervy, chápu.)
@zoul Na světě by bylo lépe, pokud by ubylo angažovaných lidí.